Něco o pískomilech
Pískomilů existuje mnoho druhů (např. pískomil tlustoocasý, pískomil saharský, pískomil bledý, pískomil egyptský, pískomil hedvábný, pískomil drobný,…) ale nejčastěji se u nás v domácnostech chovají pískomilové mongolští a proto se zde budeme věnovat právě jim.
Pískomil mongolský se ve volné přírodě vyskytuje zejména v rozsáhlých stepních a pouštních oblastech Mongolska a severní Číny. Pískomilové žijí z velké části pod zemí, a to ve složitém systému chodbiček a nor, které si sami vyhrabou. Do Evropy se pískomil dostal již v polovině 19. století.
Váha 75-120 g, délka těla (bez ocasu) asi 12 cm, délka ocasu 8-11 cm. Pískomil má štíhlé tělo s velmi krátkým krkem, zadní končetiny jsou delší než přední. Hlava je krátká a široká, oči velké a kulaté. Tělo i ocas jsou zcela osrstěny.
Pískomil je aktivní ve dne i v noci. Lze ho jen těžko chovat osamoceně, je to zvířátko se sociálním cítěním, které se samotou může i usoužit. Je velmi zvědavý - často stojí na zadních končetinách, aby dobře viděl kolem sebe. Pískomil se dá snadno ochočit, avšak na mazlení je trochu moc pohyblivý. Neprodukuje téměř žádný zápach.
Potrava: Jídelníček chudý na bílkoviny, mícháná směs pro hlodavce doplněná o moučné červy a kousky ovoce a zeleniny.
Pískomil mongolský se dožívá 3-5 let.